Abram s.r.o. - vedení účetnictví, daňové poradenství, právní zastupování ve věci daní, účetní systém Pohoda sablona ucetnictvi
home dane Daně a daňové poradenství ucetnictvi Podvojné účetnictví, jednoduché účetnictví, účetní poradenství pravo Právní zastoupení ve věci daní dane účetní program Pohoda
ucetnictvi
dane
dane
ucetnictvi
ucetnictvi
kontakt:
Tyršovo nám. 240
51721 Týniště nad Orlicí
tel: 777245054
fax: 494371597
email: mail Abram
>>více kontaktů
dane
Účetní program Pohoda
Stahuj Demo: demoverze účetního software Pohoda
Objednávka: formulář objednávky ekonomického systému Pohoda

 

Nákup od nás výhodnější než u výrobce - 

Neúčtujeme balné a poštovné. Poskytujeme dodatečnou podporu.

 

 

daňové poradenství - účetnictví -právní zastoupení ve věci daní - ekonomický systém Pohoda - home (účetnictví-daně-právo)
 

 Zamyšlení nad některými možnostmi využití veřejného ochránce práv při ochraně práv daňového subjektu Ing. Ivan Ládr, daňový poradce č. 2810  1. Úvodní komentář
Při ochraně práv našich klientů musíme využívat všech dostupných prostředků. Jedním z těchto prostředků může být podnět veřejnému ochránci práv (dále jen „ochránce“) dle §9 a §10 zákona č. 349/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVOP“). Předmětem tohoto příspěvku je zamyšlení nad fungování tohoto prostředku na základě zkušenosti s jeho využitím pro obranu proti nečinnosti správce daně při vytýkacím řízení ohledně nadměrného odpočtu DPH (nečinnost při vyměření nadměrného odpočtu).
2. Kdy lze podnětu využít a za jakých podmínek

Dle §10 ZVOP má každý právo se obrátit na ochránce, pokud je ze strany úřadů vystaven jednání, jež je v rozporu s právem nebo neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, a rovněž při nečinnosti úřadů[1].

Z tohoto ustanovení plyne, že podnět ochránci mohou daňové subjekty využít v celé řadě případů, mezi něž pochopitelně patří i nečinnost správce daně při vyměření daně.

Ochránce musí podnět přijmout a přešetřit s výjimkou případů uvedených v §12 ZVOP, z nichž bych chtěl upozornit zejména na možnost zmíněnou v §12 odst.2 písm. d) ZVOP, kde je uvedeno, že ochránce může podnět odložit, je-li věc, které se podnět týká, projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta.

Z tohoto ovšem neplyne, že by ochránce věc, kterou zároveň projednává soud, odložit musel. V případě, který předcházel sepsání tohoto příspěvku, se ochránce rozhodl ve věci činit, ačkoliv před zasláním podnětu byla podána žaloba na nečinnost dle §79 zákona č.150/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, soudní řád správní (dále jen „SŘS“), když ochránce zřejmě akceptoval odůvodněnost tvrzení stěžovatele, že soudní řízení může být velmi zdlouhavé a že zadržování nadměrného odpočtu stěžovatele vážně poškozuje.

Stěžovatel může být zastupován daňovým poradcem na základě běžné plné moci.

3. Průběh šetření ochránce

Pokud ochránce podnět neodloží, zahájí šetření, o kterém stěžovatele vyrozumí.

V rámci šetření se ochránce obrací na správce daně výzvou k podání informací, vysvětlení, k předání dokladů nezbytných k posouzení oprávněnosti podnětu. Při tom má celou řadu práv vyjmenovaných v §15 ZVOP, z nichž bych zejména upozornil na:
3.1. Právo nahlížet do daňového spisu (§15 odst. 1 písm. a) ZVOP)3.2. Klást otázky jednotlivým zaměstnancům správce daně (§15 odst. 1 písm. b) ZVOP)3.3. Právo na poskytnutí informací a vysvětlení ze strany správce daně (§15 odst. 2 písm. a) ZVOP)3.4. Právo na obdržení stanoviska správce daně ke skutkovým a právním otázkám (§15 odst. 2 písm. c) ZVOP)3.5. Právo na navržení důkazů, které správce daně musí provést (§15 odst. 2 písm. d) ZVOP)3.6. Právo být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů správcem daně a právo klást přítomným otázky (§15 odst. 3 ZVOP)

Oproti předchozí úpravě již není nutné zbavit správce daně mlčenlivosti dle §24 odst. 4 zákona o správě daní (dále jen „ZSD“), neboť tuto záležitost nyní řeší §24 odst.5 písm. g) ZSD.[2]

V případě, ze kterého v tomto příspěvku vycházím, dvě pracovnice ochránce provedly šetření u správce daně, v rámci kterého nahlížely do daňového spisu, kladly otázky pracovnicím správce daně provádějícím vytýkací řízení i jejich nadřízeným pracovníkům. Poté věc projednaly za přítomnosti pracovníků správce daně i přítomnosti stěžovatele, když cílem tohoto projednání bylo především shrnout skutková zjištění a naznačit další postup šetření ochránce.

O tomto projednání byl sepsán zápis, ke kterému se stěžovatel mohl vyjádřit. Správce daně byl k vyjádření vyzván.

Na základě svých zjištění ochránce k věci zaujme stanovisko ve smyslu, zda ze strany správce daně došlo k porušení právních předpisů či nikoliv. Se svým stanoviskem seznámí stěžovatele i správce daně. V případě, že došlo k porušení právních předpisů, ochránce zároveň vyzve správce daně, aby se k jeho zjištěním vyjádřil ve lhůtě 30 dnů.[3] Jestliže správce daně nesdělí ve své odpovědi na tuto výzvu ochránce, že provedl dostatečná opatření k nápravě, ochránce sdělí své závěrečné stanovisko, ve kterém navrhne, jaká opatření má správce daně přijmout k nápravě svých pochybení.

Případ, jenž mne inspiroval k sepsání tohoto zamyšlení, probíhal tak, že krátce po jednání pracovníků ochránce u správce daně a po podání žaloby na nečinnost správce daně došlo k vyměření nadměrného odpočtu, jak požadoval daňový subjekt, čímž v podstatě odpadl předmět šetření. Dohadovat se, do jaké míry bylo urychlení činnosti správce daně ovlivněno šetřením ochránce nebo podáním žaloby na nečinnost, by bylo pouhou spekulací.

Další průběh šetření ochránce však byl touto skutečnosti jistě ovlivněn. Zpráva ochránce o šetření postupu správce daně byla vyhotovena se značným zpožděním. Ochránce jí sledoval zejména ovlivnění postupu správce daně u v současnosti nebo v budoucnu probíhajících obdobných případů.

Nedošlo ani k návrhu opatření, která rozebírám dále.

4. Důsledky pro správce daně, zjistí-li ochránce nezákonný postup

Ochránce práv může v souladu s §19 ZVOP navrhnout tato opatření:4.1. Zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, lze-li je zahájit z úřední moci4.2. Provedení úkonů k odstranění nečinnosti4.3. Zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení4.4. Zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt4.5. Poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu škodyPokud správce daně nekoná dle návrhu ochránce ve lhůtě 30 dnů od doručení závěrečného stanoviska ochránce, ochránce vyrozumí nadřízený úřad a zároveň může o svých zjištěních informovat veřejnost včetně sdělení jmen a příjmení dotčených pracovníků správce daně.[4]Zpráva ochránce může mít nepřehlédnutelný význam pro soudní řízení probíhající ve věci, jež byla předmětem ochráncova šetření. Soudy nejsou pochopitelně vázány právním názorem ochránce. Jeho zpráva ovšem obsahuje řadu skutkových zjištění, která jako důkaz mohou ovlivnit výsledek soudního řízení.
5. Některé právní názory ochránce ve věci vytýkacích řízení dle §43 ZSD.

Dále bych chtěl uvést některé názory, ke kterým ochránce dospěl a které by mohly být využitelné v obdobných případech. Tyto názory byly převzaty ze zprávy ochránce a nejsou komentovány.

5.1. Vytýkací řízení musí být zahájeno do 30 dnů od lhůty pro podání daňového přiznání (pozn. autora: možná 30 + 1 dnů)

Zdůvodnění: „Ačkoliv právní úprava zcela výslovně nestanoví lhůtu k zahájení vytýkacího řízení, respektive lhůtu pro vyměření daně, je povinností správce daně vytýkací řízení zahájit do okamžiku, se kterým ustanovení §46 odst. 5 ZSD pro případ konkludentního vyměření daně spojuje účinky právní moci takového fiktivního platebního výměru. Má-li totiž být ve smyslu ustanovení §46 odst. 5 ZSD za den doručení takového rozhodnutí považován poslední den lhůty pro podání daňového přiznání (je-li podáno včas), nezbývá než upozornit na skutečnost, že pokud správce daně daň nevyměří (vyznačením na daňovém přiznání) do 30 dnů od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání, nastává zde právní úpravou nepředvídaná a obecně nežádoucí situace.
Projevený názor o faktické existenci lhůty k zahájení vytýkacího řízení lze podpořit také poukazem na ustanovení §43 odst. 3 ZSD, případně ustanovení §105 zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.“

5.2. Pokyn D-144 určující lhůty k uzavření vytýkacího řízení je pro územní finanční orgány právně závazným

Podrobnosti:5.2.1. Nejde o předpis obecně závazný (právní předpis), ale o předpis vnitřní (interní normativní instrukci).5.2.2. Pokud ze strany daňového subjektu došlo16.5.2005 k poslednímu podání ve smyslu reakce na výzvu dle ustanovení §43 ZSD (podání dodatečných vysvětlení, předložení vybraných dokumentů a navržení provedení dalších důkazů), lhůta k uzavření vytýkacího řízení končí 16.8.2005, nedojde-li ze strany správce daně k oprávněným úkonům směřujícím k doplnění řízení, dožádání nebo prodloužení lhůty předpokládaným pokynem D-144.
Lhůta stanovená pokynem D-144 je mezní, neboť obecně má být rozhodováno ve lhůtách nejdříve možných (rozumných) ve smyslu ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů.5.2.3. Lhůta pro ukončení vytýkacího řízení plyne od okamžiku, kdy daňový subjekt důkazy navrhne. Neplyne od okamžiku, kdy je správce daně provede (např. výslech svědků).
Počátek lhůty k uzavření vytýkacího řízení nelze odvozovat od okamžiku, ke kterému sám správce daně dospěje k závěru o tom, zda pochybnosti byly/nebyly odstraněny, ale od chvíle, kdy daňový subjekt vyhoví výzvě ve smyslu předložení dokladů, podání vysvětlen apod. bez ohledu na budoucí hodnocení důkazů.
Jiný výklad by vedl k absurdní situaci, kdy by správce daně sám rozhodoval o tom, zda lhůta začala plynout, a pokyn D-144 by ztratil význam.

5.3. Námitky dle §16 odst. 4 písm. d) ZSD lze uplatnit i mimo daňovou kontrolu

Podrobnosti: „Není sporu o nutnosti aplikovat ustanovení §16 odst. 4 písm. e) ZSD[5] i mimo daňovou kontrolu, ustálená judikatura však tento názor obecně staví na pevnějším základu – totiž na článku 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo mimo jiné na to, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům, případně také na ustanovení §2 odst. 2 ZSD. Ustanovení §16 odst. 4 písm. e) ZSD je tak bezpochyby nutno aplikovat obecně ve všech případech, kdy je prováděno dokazování ve smyslu ustanovení §31 ZSD. Obecně přijímaná argumentace k aplikaci ustanovení §16 odst. 4 písm. e) ZSD není dost dobře použitelná v případě ustanovení §16 odst. 4 písm. d) ZSD.
Ve shodě s faktickým postupem správce daně mám za to, že je jeho povinností na námitky proti postupu pracovníků správce daně uplatňované v průběhu vytýkacího řízení reagovat. Není-li o tom sporu, za situace, kdy ZSD výslovně na takovou situaci nepamatuje, považuji za nezbytné tuto procesní situaci vyřešit právě analogickou aplikací ustanovení §16 odst. 4 písm. d) ZSD vzhledem k tomu, že i přes určitá specifika daňové kontroly a vytýkacího řízení je postup pracovníků vůči daňovým subjektům v těchto řízeních obdobný.“

6. Závěr

Domnívám se, že podnět ochránci je nezanedbatelným prostředkem ochrany práv daňových subjektů. Měl by ale být využíván podpůrně vedle standardních nástrojů ochrany práv daných ZSD a SŘS. Standardní prostředky ochrany práv daňového subjektu vedou v konečném důsledku k soudnímu rozhodnutí, jehož výkon je podpořen možnou aplikací mocnějších právních nástrojů oproti prostředkům, které má k dispozici ochránce dle §20 ZVOP.
Naproti tomu se podnět ochránci jeví jako pružnější nástroj, který může vést k nápravě rychleji. Jak již bylo zmíněno, zpráva ochránce může pozitivně podpořit soudní projednání sporu se správcem daně.
Osobní kontakt pracovníků kanceláře ochránce s pracovníky správce daně může vést také k většímu uvědomění si odpovědnosti pracovníků správce daně, což v konečném důsledku může vést k většímu respektu k právu ze strany pracovníků správce daně ještě před vydáním příslušných rozhodnutí. [1] Činnost ochránce není prostředkem k ochraně proti nečinnosti správního orgánu ve smyslu §79 odst. 1 zákona č.150/2002 Sb., soudní řád správní, který by bylo nutno vyčerpat před podáním žaloby proti nečinnosti[2] Povinnost zprostit mlčenlivosti je upravena v §15 odst. 4 ZVOP.[3] §17 a §18 ZVOP[4] §20 ZVOP[5] „Daňový subjekt, u něhož je prováděna daňová kontrola, má ve vztahu k pracovníku správce daně právo…. e) klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním šetření,….“

 daňové poradenství - účetnictví -právní zastoupení ve věci daní - ekonomický systém Pohoda - home (účetnictví-daně-právo)

ABRAM s.r.o. je smluvním prodejcem systému POHODA. Výrobcem ekonomického systému POHODA je společnost STORMWARE. POHODA je licencovaná ochranná známka STORMWARE s.r.o.

 

 

dane
  © Copyright 2005 Abram s.r.o.  All Rights Reserved.     Design by Interspire