Abram s.r.o. - vedení účetnictví, daňové poradenství, právní zastupování ve věci daní, účetní systém Pohoda sablona ucetnictvi
home dane Daně a daňové poradenství ucetnictvi Podvojné účetnictví, jednoduché účetnictví, účetní poradenství pravo Právní zastoupení ve věci daní dane účetní program Pohoda
ucetnictvi
dane
dane
ucetnictvi
ucetnictvi
>> kontakty
dane
Účetní program Pohoda
Stahuj Demo: demoverze účetního software Pohoda
Objednávka: formulář objednávky ekonomického systému Pohoda

 

Nákup od nás výhodnější než u výrobce - 

Neúčtujeme balné a poštovné.
Pro většinu verzí provádíme instalaci zdarma na celém území ČR.
Poskytujeme dodatečnou podporu.

 

 

daňové poradenství - účetnictví -právní zastoupení ve věci daní - ekonomický systém Pohoda - home (účetnictví-daně-právo)
Poplatková povinnost při jedné žalobě proti více správním rozhodnutím

Při daňové kontrole daně z přidané hodnoty nebo spotřební daně se většinou kontrolují všechna zdaňovací období v rámci jednoho kalendářního roku.
Výsledkem kontroly bývá, že se názor správce daně liší od názoru daňového subjektu v právním hodnocení určitého skutkového stavu, který se opakuje v jednotlivých kontrolovaných zdaňovacích obdobích.

Následují dodatečné platební výměry za jednotlivá zdaňovací období a rovněž za jednotlivá zdaňovací období rozhodnutí o odvolání učiněná odvolacím orgánem, přičemž doměření za jednotlivá zdaňovací období se zakládá na obdobných skutkových a právních důvodech (podobný stav může nastat i u jiných daní).

Daňový subjekt (dále jen „žalobce“) pak stojí před otázkou, jakým způsobem podat žalobu proti rozhodnutí správce daně tak, aby jeho náklady na soudní spor byly, pokud možno, co nejnižší. 
Tento článek se zabývá optimalizací postupu z hlediska soudních poplatků. Zejména pak řeší obranu proti rozhodnutím krajských soudů, kterými se soudy snaží stanovit poplatkovou povinnost několikanásobně vyšší oproti zákonné povinnosti. Tato snaha vyplývá z nepřesnosti textu přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „ZSP“), kde se hovoří o poplatku za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu a ze samotného textu není jednoznačně zřejmé, jak postupovat, když jedna žaloba směřuje proti více rozhodnutím.

Z některých případů řešených rozhodnutími Ústavního soudu ČR, na která se v závěru odkazuji, plyne, že nemusí jít o zanedbatelné částky.

Jak tedy správně při přípravě žaloby postupovat?

Žalobce musí především podat jednu žalobu proti všem rozhodnutím, jež splňují podmínky uvedené v §39 soudního řádu správního (dále jen „SŘS“), tj. že tato rozhodnutí spolu skutkově souvisejí. Podrobnou argumentaci v této záležitosti obsahuje např. rozsudek NSS 1 Afs 24/2005-70.

Krajský soud po přijetí žaloby z pohledu námětu tohoto článku může udělat 2 věci, kterými žalobci znepříjemní život:

1)Může některá rozhodnutí vyloučit k samostatnému projednání a poplatkovou povinnost stanovit pro každé zvlášť projednávané rozhodnutí.

2)Žádné rozhodnutí nevyčlení, ale poplatkovou povinnost stanoví podle počtu žalovaných rozhodnutí, nikoliv podle počtu žalob.

Pokud by krajský soud svým usnesením některá rozhodnutí vyloučil dle §39 odst.2 SŘS k samostatnému projednání, nelze se proti takovémuto usnesení bránit kasační stížností, neboť na toto usnesení se vztahuje výluka obsažená v §104, odst.2 písm. b) SŘS (jde o rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení – viz. rozhodnutí NSS 4 Ads 33/2006-49, ). 
V takovém případě je ale podle mého názoru namístě ústavní stížnost, neboť usnesením krajského soudu dochází k porušení ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, přičemž postup je stejný jako ve druhém případě s tím, že žalobce by měl navíc namítat nezákonnost vyloučení rozhodnutí k samostatnému projednání. Důsledná obrana zde je o to víc důležitá, že samostatné projednání jednotlivých rozhodnutí soudem přináší i další zbytečné náklady krom již zmíněných soudních poplatků.


Jestliže soud žádné rozhodnutí nevyloučí k samostatnému projednání, ale stanoví poplatkovou povinnost podle počtu rozhodnutí, žalobce musí mít v patrnosti následující.

Podáním žaloby proti několika rozhodnutím správního orgánu vzniká poplatková povinnost ve výši 2.000,- Kč dle přílohy ZSP (položka 14a bod 2).

Chybný postup soudu se zakládá na nešťastném znění textu přílohy ZSP- „Za žalobu nebo jiný návrh na zahájení řízení ve věcech správního soudnictví a) proti rozhodnutí správního orgánu Kč 2 000,-“ – z něhož výslovně neplyne, že stejně se postupuje i u žaloby proti několika rozhodnutím. Jak jsem uvedl výše některé soudy se pak snaží uložit poplatkovou povinnost podle počtu rozhodnutí (např. je-li žalováno 20 rozhodnutí, ve výši 20x2.000=40.000,-).

Vydá-li krajský soud výzvu k zaplacení soudního poplatku v částce vyšší než 2.000,- Kč, žalobce musí ve lhůtě stanovené soudem uhradit soudní poplatek v zákonné výši 2.000,- Kč, aby nedošlo k zastavení řízení dle §9 odst.1 ZSP a zároveň k soudu podat návrh dle §12 ZSP na změnu rozhodnutí soudu, kterým soud individualizuje poplatkovou povinnost vyplývající ze ZSP na konkrétní případ žalobce.

Jestliže soud své rozhodnutí ohledně soudního poplatku v souladu s §12 nezmění a vydá výzvu k doplacení soudního poplatku, žalobce musí doplatit soudní poplatek ve výši nesprávně stanovené soudem a zároveň podat dle §72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy k doplacení soudního poplatku. V řízení před ústavním soudem je povinné zastoupení advokátem.

V podrobnostech si dovoluji odkázat na nálezy Ústavního soudu I. ÚS 664/03 z 16.03.2006, II. ÚS 745/06 ze 17.5.2007, II. ÚS 359/07 z 1.11.2007.

 

 daňové poradenství - účetnictví -právní zastoupení ve věci daní - ekonomický systém Pohoda - home (účetnictví-daně-právo)

ABRAM s.r.o. je prodejcem systému POHODA. Výrobcem ekonomického systému POHODA je společnost STORMWARE. POHODA je licencovaná ochranná známka STORMWARE s.r.o.

 

 

dane
  © Copyright 2005 Abram s.r.o.  All Rights Reserved.